Svatopluk Herc; 2024
Role největší nacionálně české banky v procesu industrializace v českých zemích v letech 1869-1914
Národní technické muzeum 2024, 386 s., rozměr 165 x 245 mm, ISBN 978-80-7037-425-2
Živnostenská banka, založená roku 1868, byla největší nacionálně českou bankou. Po těžkých začátcích se jí podařilo před první světovou válkou zařadit mezi přední peněžní ústavy rakousko-uherské monarchie. Tato kniha se zabývá její rolí v procesu industrializace českých zemí do roku 1914. V centru pozornosti stojí zakladatelská činnost banky, která spočívala ve zřizování nových firem a v přeměně již existujících podniků v akciové společnosti, v několika průmyslových odvětvích: cukrovarnictví, pivovarnictví, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, textilnictví, průmyslu stavebních hmot, uhelném průmyslu a železářském průmyslu. Následně práce analyzuje vztah Živnobanky k těmto firmám. Všímá si rovněž jejího působení při kartelizaci předlitavského průmyslu a je příspěvkem do debaty o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž řeší otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnostenské banky hospodářský nacionalismus.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Role největší nacionálně české banky v procesu industrializace v českých zemích v letech 1869-1914
Národní technické muzeum 2024, 386 s., rozměr 165 x 245 mm, ISBN 978-80-7037-425-2
Živnostenská banka, založená roku 1868, byla největší nacionálně českou bankou. Po těžkých začátcích se jí podařilo před první světovou válkou zařadit mezi přední peněžní ústavy rakousko-uherské monarchie. Tato kniha se zabývá její rolí v procesu industrializace českých zemí do roku 1914. V centru pozornosti stojí zakladatelská činnost banky, která spočívala ve zřizování nových firem a v přeměně již existujících podniků v akciové společnosti, v několika průmyslových odvětvích: cukrovarnictví, pivovarnictví, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, textilnictví, průmyslu stavebních hmot, uhelném průmyslu a železářském průmyslu. Následně práce analyzuje vztah Živnobanky k těmto firmám. Všímá si rovněž jejího působení při kartelizaci předlitavského průmyslu a je příspěvkem do debaty o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž řeší otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnostenské banky hospodářský nacionalismus.