Jana Kleinová; 2023
Národní technické muzeum 2023, rozměr 210 x 260 mm, 167 s., bar. ISBN 978-80-7037-305-7
Bedřich Bendelmayer (1871–1932) patřil k významným představitelům pražské moderny a meziválečného moderního klasicismu. Bendelmayerova práce byla zpočátku ovlivněna tvorbou jeho učitele, profesora pražské uměleckoprůmyslové školy Friedricha Ohmanna. Ve stylu florální secese a později geometrické moderny tvořil Bendelmayer zhruba do první světové války. Za všechny stavby tohoto období můžeme uvést hotel Central, domy U Prašné brány či přestavbu hotelu Arcivévoda Štěpán, které patří bezesporu k největším secesním perlám Prahy.
Po válce navrhoval budovy ve stylu moderního klasicismu, některé z nich byly do jisté míry ovlivněny i tehdy populárním národním slohem. Jistou přechodnou formu mezi geometrickou modernou a monumentalizujícím novoklasicismem představují budovy gymnázií v Jindřichově Hradci a Hlučíně z první poloviny dvacátých let 20. století. Následovaly bytové domy v Košicích, budova Průmyslové banky v Praze Na Příkopě, soudní budovy v Klatovech, Ružomberoku a Chrudimi. Mezi větší projekty, jimž se věnoval v závěru života, patřila realizace justičního areálu na Pankráci.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Národní technické muzeum 2023, rozměr 210 x 260 mm, 167 s., bar. ISBN 978-80-7037-305-7
Bedřich Bendelmayer (1871–1932) patřil k významným představitelům pražské moderny a meziválečného moderního klasicismu. Bendelmayerova práce byla zpočátku ovlivněna tvorbou jeho učitele, profesora pražské uměleckoprůmyslové školy Friedricha Ohmanna. Ve stylu florální secese a později geometrické moderny tvořil Bendelmayer zhruba do první světové války. Za všechny stavby tohoto období můžeme uvést hotel Central, domy U Prašné brány či přestavbu hotelu Arcivévoda Štěpán, které patří bezesporu k největším secesním perlám Prahy.
Po válce navrhoval budovy ve stylu moderního klasicismu, některé z nich byly do jisté míry ovlivněny i tehdy populárním národním slohem. Jistou přechodnou formu mezi geometrickou modernou a monumentalizujícím novoklasicismem představují budovy gymnázií v Jindřichově Hradci a Hlučíně z první poloviny dvacátých let 20. století. Následovaly bytové domy v Košicích, budova Průmyslové banky v Praze Na Příkopě, soudní budovy v Klatovech, Ružomberoku a Chrudimi. Mezi větší projekty, jimž se věnoval v závěru života, patřila realizace justičního areálu na Pankráci.