Národní technické muzeum, Praha 2022, rozměr 223x233 mm, 201 stran, ISBN 978-80-7037-375-0
Stopy aristokratů a aristokratek nalezneme již v době prvních nesmělých pokusů o vzlet. V případě pražských pokusů s neřízenými balony 14. a 16. února 1784 objevíme jméno vzdělaného hraběte a vychovatele arcivévodů Armanda Gastona Motteta, původem sice ze švýcarské rodiny, kterou do hraběcího stavu povýšil modenský vévoda Francesco III. d´Este, ale jehož syn Alexander Armand získal od císaře Františka I. 14. března 1827 v Čechách inkolát. Pozadu ale nezůstala ani Morava, kde se podobný pokus uskutečnil přímo v zahradách zámku v Židlochovicích. V tomto případě se jednalo o ryze společenskou aristokratickou událost, jejíž hlavní aktérkou byla 12. září 1784 hraběnka Marie Kristýna Dietrichstein-Proskau-Leslie, které v tom zdatně sekundovala kněžna Markéta Kateřina Piccolomini. V této souvislosti pouze připomeňme, že k pražskému vzletu došlo nějaké tři měsíce od prvního vzletu balonu s lidskou osádkou v listopadu 1783 ve Francii a k tomu židlochovickému přibližně deset měsíců od tohoto mezníku větroplavby.
V monografii „Šlechta v oblacích. Balony a vzducholodě (1790-1914)“ se čtenáři mohou blíže seznámit s životy hraběte Jáchyma ze Šternberka, vojevůdce hraběte Josefa Václava Radeckého z Radče, arcivévody Leopolda Salvátora, hraběte Mikuláše Des Fours-Walderode a svobodného pána Franze Adolpha von Berlepsche. Kromě maršála Radeckého, jenž do rakouské armády zavedl rakety a povolil první letecké bombardování na světě z nepilotovaných balonů v roce 1849, se všichni vydali někdy do vzduchu. Šternberk se stal prvním rodákem ze zemí Koruny české, jenž se 30. října 1790 vypravil „do povětří“, arcivévoda létal ve vlastním balonu, často i nad Čechy a Moravu, a hrabě Des Fours-Walderode také létal balonem a dokonce byl i viceprezidentem Vídeňského aeroklubu. Von Berlepsch, rodák z Býchor u Kolína, se zase stal prvním pilotem rakousko-uherských vzducholodí. I všichni ostatní se narodili v zemích Koruny české. Jejich životní osudy jsou patřičně barvité a v líčení jejich osudů se kniha nezaměřuje jen na jejich vzduchoplavbu, ale i rodinné zázemí a osudy jejich potomků, pokud nějaké měli.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Národní technické muzeum, Praha 2022, rozměr 223x233 mm, 201 stran, ISBN 978-80-7037-375-0
Stopy aristokratů a aristokratek nalezneme již v době prvních nesmělých pokusů o vzlet. V případě pražských pokusů s neřízenými balony 14. a 16. února 1784 objevíme jméno vzdělaného hraběte a vychovatele arcivévodů Armanda Gastona Motteta, původem sice ze švýcarské rodiny, kterou do hraběcího stavu povýšil modenský vévoda Francesco III. d´Este, ale jehož syn Alexander Armand získal od císaře Františka I. 14. března 1827 v Čechách inkolát. Pozadu ale nezůstala ani Morava, kde se podobný pokus uskutečnil přímo v zahradách zámku v Židlochovicích. V tomto případě se jednalo o ryze společenskou aristokratickou událost, jejíž hlavní aktérkou byla 12. září 1784 hraběnka Marie Kristýna Dietrichstein-Proskau-Leslie, které v tom zdatně sekundovala kněžna Markéta Kateřina Piccolomini. V této souvislosti pouze připomeňme, že k pražskému vzletu došlo nějaké tři měsíce od prvního vzletu balonu s lidskou osádkou v listopadu 1783 ve Francii a k tomu židlochovickému přibližně deset měsíců od tohoto mezníku větroplavby.
V monografii „Šlechta v oblacích. Balony a vzducholodě (1790-1914)“ se čtenáři mohou blíže seznámit s životy hraběte Jáchyma ze Šternberka, vojevůdce hraběte Josefa Václava Radeckého z Radče, arcivévody Leopolda Salvátora, hraběte Mikuláše Des Fours-Walderode a svobodného pána Franze Adolpha von Berlepsche. Kromě maršála Radeckého, jenž do rakouské armády zavedl rakety a povolil první letecké bombardování na světě z nepilotovaných balonů v roce 1849, se všichni vydali někdy do vzduchu. Šternberk se stal prvním rodákem ze zemí Koruny české, jenž se 30. října 1790 vypravil „do povětří“, arcivévoda létal ve vlastním balonu, často i nad Čechy a Moravu, a hrabě Des Fours-Walderode také létal balonem a dokonce byl i viceprezidentem Vídeňského aeroklubu. Von Berlepsch, rodák z Býchor u Kolína, se zase stal prvním pilotem rakousko-uherských vzducholodí. I všichni ostatní se narodili v zemích Koruny české. Jejich životní osudy jsou patřičně barvité a v líčení jejich osudů se kniha nezaměřuje jen na jejich vzduchoplavbu, ale i rodinné zázemí a osudy jejich potomků, pokud nějaké měli.
