Ivana LORENCOVÁ, Michal PLAVEC; 2019
Národní technické muzeum, Praha 2019, 170 s., 175x260 mm, ISBN 978-80-7037-315-6
Prvek rádium byl objeven v roce 1898 a ve stejném roce se narodil František Běhounek. František Běhounek byl fyzik-radiolog, polární badatel, spisovatel, univerzitní profesor a akademik Československé akademie věd. Vystudoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1920–1922 absolvoval dvě výzkumná stipendia (každá v délce šesti měsíců) v laboratoři Madame Curie v Paříži. Působil ve Státním radiologickém ústavu v Praze a v Radioterapeutickém ústavu v Praze-Bulovce. Byl jedním ze zakladatelů Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnešní Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze), kde vedl katedru dozimetrie a aplikace ionizujícího záření až do roku 1971. Jako účastník expedice na severní pól (s Amundsenem a Ellsworthem v roce 1926 a Nobilem v roce 1928) se Běhounek podílel na výzkumu atmosférické elektřiny a kosmického záření. Běhounek byl členem četných československých a mezinárodních organizací.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Národní technické muzeum, Praha 2019, 170 s., 175x260 mm, ISBN 978-80-7037-315-6
Prvek rádium byl objeven v roce 1898 a ve stejném roce se narodil František Běhounek. František Běhounek byl fyzik-radiolog, polární badatel, spisovatel, univerzitní profesor a akademik Československé akademie věd. Vystudoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1920–1922 absolvoval dvě výzkumná stipendia (každá v délce šesti měsíců) v laboratoři Madame Curie v Paříži. Působil ve Státním radiologickém ústavu v Praze a v Radioterapeutickém ústavu v Praze-Bulovce. Byl jedním ze zakladatelů Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnešní Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze), kde vedl katedru dozimetrie a aplikace ionizujícího záření až do roku 1971. Jako účastník expedice na severní pól (s Amundsenem a Ellsworthem v roce 1926 a Nobilem v roce 1928) se Běhounek podílel na výzkumu atmosférické elektřiny a kosmického záření. Běhounek byl členem četných československých a mezinárodních organizací.
