Ročník 24
Národní technické muzeum, Národní archiv; Praha 2025, rozměr 210×297 mm, 106 s., bar.
ISSN 1213-399X
ISBN 978-80-7037-455-9 (NTM)
ISBN 978-80-7469-157-7 (NA)
Fotografie jako historický pramen, technologický artefakt i prostředek vědeckého poznání – to jsou hlavní témata nového čísla Historické fotografie, které poprvé vychází ve spolupráci Národního archivu a Národního technického muzea v Praze.
Jednotlivé studie ukazují, jak rozmanité role mohla (a stále může) fotografie sehrávat – od nástroje dokumentace až po médium utvářející obraz světa. Studie Projekce – obraz – informace: Ztracená moc „světelných obrazů“ / diapozitivů a jejich využití ve vědeckých prezentacích první poloviny 20. století připomíná dnes již zapomenutou sílu diapozitivů ve vědecké komunikaci, zatímco příspěvek Eckertovi brtníci sleduje soubor padesáti šesti ručně kolorovaných albuminových fotografií ze sbírky pražského Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a na jeho příkladu mimo jiné ukazuje propojení fotografie, ornitologie a zemědělství v sedmdesátých letech 19. století.
Průmyslová fotografie je zastoupena snímky Rakovnické šamotky z produkce firmy Bruner-Dvořák, dochovanými v Archivu NTM, a také pozoruhodným pohledem chemika a amatérského fotografa Jana (Johanna) Böhma na laboratoře v meziválečném Německu.
Vedle tematických studií se číslo věnuje i fotografickým technikám – příspěvek Bromografie známá neznámá znovu objevuje techniku, která se pohybovala na pomezí vědeckého záznamu a výtvarného experimentu. Současně přináší i prakticky zaměřený text k metodikám práce s fotografiemi, který může být cenným vodítkem pro badatele i archiváře.
Pozornost je věnována také sbírkám. Fotografický odkaz Jaroslava Tkadlece i příspěvek o Fotoarchivu Tatry Kopřivnice ukazuje, jak lze s historickými fotografiemi dále pracovat, jak je zpřístupňovat a zapojovat do výzkumu i veřejného prostoru. První sbírku spravuje Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, druhý zmíněný fond obsahující fotografie z let 1892–2002 je smluvním depozitem Zemského archivu v Opavě v podnikovém archivu Tatry Kopřivnice.
Rubrika věnovaná novým publikacím přináší pestrý výběr titulů – od nejstarších fotografů Frýdku a Místku až po životní osudy Bohumila B. Krčila, osobnosti české exilové kultury, nebo Jiřího Bauma, fotografa, vědce, popularizátora přírodovědy, světoběžníka a muzejníka.
A protože historická fotografie žije i ve výstavních síních, nechybí upoutávky na vybrané letošní expozice: ve Svitavách byla uspořádána výstava Dva fotografové – dvě výročí – jedna výstava, kde se ve vizuálním dialogu setkali Zdeněk Holomý a Miroslav Sychra. Občanské centrum Petrovic pak zvalo na pomyslnou procházku minulostí obce prostřednictvím snímků Jaromíra Čejky.
Věříme, že i toto číslo vám nabídne nové pohledy na historickou fotografii – jako na médium, které nezachycuje jen minulost, ale klade si i otázky přítomnosti: jak ji číst, uchovávat a sdílet.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Ročník 24
Národní technické muzeum, Národní archiv; Praha 2025, rozměr 210×297 mm, 106 s., bar.
ISSN 1213-399X
ISBN 978-80-7037-455-9 (NTM)
ISBN 978-80-7469-157-7 (NA)
Fotografie jako historický pramen, technologický artefakt i prostředek vědeckého poznání – to jsou hlavní témata nového čísla Historické fotografie, které poprvé vychází ve spolupráci Národního archivu a Národního technického muzea v Praze.
Jednotlivé studie ukazují, jak rozmanité role mohla (a stále může) fotografie sehrávat – od nástroje dokumentace až po médium utvářející obraz světa. Studie Projekce – obraz – informace: Ztracená moc „světelných obrazů“ / diapozitivů a jejich využití ve vědeckých prezentacích první poloviny 20. století připomíná dnes již zapomenutou sílu diapozitivů ve vědecké komunikaci, zatímco příspěvek Eckertovi brtníci sleduje soubor padesáti šesti ručně kolorovaných albuminových fotografií ze sbírky pražského Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a na jeho příkladu mimo jiné ukazuje propojení fotografie, ornitologie a zemědělství v sedmdesátých letech 19. století.
Průmyslová fotografie je zastoupena snímky Rakovnické šamotky z produkce firmy Bruner-Dvořák, dochovanými v Archivu NTM, a také pozoruhodným pohledem chemika a amatérského fotografa Jana (Johanna) Böhma na laboratoře v meziválečném Německu.
Vedle tematických studií se číslo věnuje i fotografickým technikám – příspěvek Bromografie známá neznámá znovu objevuje techniku, která se pohybovala na pomezí vědeckého záznamu a výtvarného experimentu. Současně přináší i prakticky zaměřený text k metodikám práce s fotografiemi, který může být cenným vodítkem pro badatele i archiváře.
Pozornost je věnována také sbírkám. Fotografický odkaz Jaroslava Tkadlece i příspěvek o Fotoarchivu Tatry Kopřivnice ukazuje, jak lze s historickými fotografiemi dále pracovat, jak je zpřístupňovat a zapojovat do výzkumu i veřejného prostoru. První sbírku spravuje Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, druhý zmíněný fond obsahující fotografie z let 1892–2002 je smluvním depozitem Zemského archivu v Opavě v podnikovém archivu Tatry Kopřivnice.
Rubrika věnovaná novým publikacím přináší pestrý výběr titulů – od nejstarších fotografů Frýdku a Místku až po životní osudy Bohumila B. Krčila, osobnosti české exilové kultury, nebo Jiřího Bauma, fotografa, vědce, popularizátora přírodovědy, světoběžníka a muzejníka.
A protože historická fotografie žije i ve výstavních síních, nechybí upoutávky na vybrané letošní expozice: ve Svitavách byla uspořádána výstava Dva fotografové – dvě výročí – jedna výstava, kde se ve vizuálním dialogu setkali Zdeněk Holomý a Miroslav Sychra. Občanské centrum Petrovic pak zvalo na pomyslnou procházku minulostí obce prostřednictvím snímků Jaromíra Čejky.
Věříme, že i toto číslo vám nabídne nové pohledy na historickou fotografii – jako na médium, které nezachycuje jen minulost, ale klade si i otázky přítomnosti: jak ji číst, uchovávat a sdílet.
