Velkopodnikání rodiny Schram (1868-1938)
Národní technické muzeum 2023; 179 s., ISBN 978-80-7037-405-4
Tato publikace si klade za cíl představit čtenáři historii rodinné firmy A. Schram, podniku s širokým záběrem činnosti, jenž zanechal v českých zemích značnou historickou stopu. Přesto je nadmíru obtížné o jeho působnosti dohledat v současné odborné literatuře podrobnosti. Zmínky jsou omezeny na hesla v biografických slovnících1 či zkratkovité zmínky v odborných studiích, jejichž témata se okrajově dotkla některé z aktivit firmy. Přestože se žádná ucelená práce této historii nevěnovala, rodina tvoří spojovací linku mezi zdánlivě nesouvisejícími entitami, jakými jsou Alfred Nobel a podnikatelské aktivity jeho firem v českých zemích, lahůdkářské „království“ Josefa Lipperta nebo mezinárodní tukový koncern rodiny Schichtů. Jak je zřejmé z tohoto výčtu, polem její působnosti byl chemický průmysl, především pak oblast výbušnin a umělých hnojiv. Firma A. Schram byla původně založená v roce 1868 v Praze jako obchodnická firma jednoho muže – Augusta Schrama. V letech sedmdesátých se z ní stal jeden z nejvýznamnějších výrobců fosforečných hnojiv v českých zemích. Důležitým hráčem na trhu zůstala až do společenských a hospodářských změn, které přinesl konec druhé světové války. Základ struktury tvoří tři hlavní kapitoly, přičemž každá z nich mapuje historii jedné z generací, které firmu vedly. Jednotlivá období tak v sobě zahrnují důležité mezníky politického a hospodářského vývoje českých zemí. Vzhledem k zásadní proměně řízení firmy, která proběhla během každého generačního přechodu, a rozdílnému přístupu k podnikání ze strany každé generace toto rozdělení představovalo logičtější ukotvení textu a možnost lépe prezentovat vzájemné odlišnosti. Pro každou generaci následně existují dva typy podkapitol. Ty hlavní se snaží chronologicky sledovat nejdůležitější události ovlivňující podnikání rodiny A. Schram s primárním zaměřením na finanční vývoj firmy v porovnání s největšími konkurenty a trhem, na kterém působila. Ty doplňují kapitoly tematické, věnující se specifické badatelské otázce. Názvy míst, měst a států byly v knize používány podle toho, jaký byl obvyklý název v době, do které je text zasazen. Používáno je tak např. pojmenování Falknov, neboť varianta Sokolov vznikla až po 2. světové válce. Z obdobného důvodu se pro pojmenování Bratislavy do roku 1919 používá název Prešpurk. Stejně tak se termín Německo používá až po roce 1871. Vysvětlení si také zaslouží úzus pojmenovávání příslušníků rodiny Schram v této publikaci. Vzhledem k jejich jasnému a stabilnímu hlášení k německé identitě byla jména používána v německých variantách, tedy Albin a nikoliv Albín. Nejasnosti vytváří především opakování stejných křestních jmen v různých generacích. Pro čtenáře bude dozajista prvotní orientace mezi jmény komplikovaná. Mimo jiné z toho důvodu jsou jednotlivým generacím věnovány podkapitoly, v jejichž rámci byly vytvořeny dva rodokmeny. Jejich prostřednictvím se autor pokusil ulehčit čtenářům orientaci mezi různými rodinnými příslušníky. Pro odlišení osob stejných jmen v textu jsou užívány německé zkratky sr. a jr., neboť takto je možné jména nalézt v originálech a pomo-cí nich se tito lidé také sami označovali. Nebyly tím pádem zaměněny na české starší/mladší. Zkratky nejsou z důvodů úspornosti slov v textu používány při každé zmínce dané osoby, ovšem z kontextu by vždy měla být identifikace možná. Nutné je také zmínit, že badatel věnující se historii této rodiny narazí na variaci psaní příjmení Schram/Schramm. V této publikaci bude výhradně používána forma Schram, neboť tento tvar používali příslušníci rodiny po celé sledované období. V dobových dokumentech se variace Schramm téměř nevyskytuje, je na ni možné narazit spíše v sekundární literatuře, autor ji tedy bere za z většiny uměle vytvořenou.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Velkopodnikání rodiny Schram (1868-1938)
Národní technické muzeum 2023; 179 s., ISBN 978-80-7037-405-4
Tato publikace si klade za cíl představit čtenáři historii rodinné firmy A. Schram, podniku s širokým záběrem činnosti, jenž zanechal v českých zemích značnou historickou stopu. Přesto je nadmíru obtížné o jeho působnosti dohledat v současné odborné literatuře podrobnosti. Zmínky jsou omezeny na hesla v biografických slovnících1 či zkratkovité zmínky v odborných studiích, jejichž témata se okrajově dotkla některé z aktivit firmy. Přestože se žádná ucelená práce této historii nevěnovala, rodina tvoří spojovací linku mezi zdánlivě nesouvisejícími entitami, jakými jsou Alfred Nobel a podnikatelské aktivity jeho firem v českých zemích, lahůdkářské „království“ Josefa Lipperta nebo mezinárodní tukový koncern rodiny Schichtů. Jak je zřejmé z tohoto výčtu, polem její působnosti byl chemický průmysl, především pak oblast výbušnin a umělých hnojiv. Firma A. Schram byla původně založená v roce 1868 v Praze jako obchodnická firma jednoho muže – Augusta Schrama. V letech sedmdesátých se z ní stal jeden z nejvýznamnějších výrobců fosforečných hnojiv v českých zemích. Důležitým hráčem na trhu zůstala až do společenských a hospodářských změn, které přinesl konec druhé světové války. Základ struktury tvoří tři hlavní kapitoly, přičemž každá z nich mapuje historii jedné z generací, které firmu vedly. Jednotlivá období tak v sobě zahrnují důležité mezníky politického a hospodářského vývoje českých zemí. Vzhledem k zásadní proměně řízení firmy, která proběhla během každého generačního přechodu, a rozdílnému přístupu k podnikání ze strany každé generace toto rozdělení představovalo logičtější ukotvení textu a možnost lépe prezentovat vzájemné odlišnosti. Pro každou generaci následně existují dva typy podkapitol. Ty hlavní se snaží chronologicky sledovat nejdůležitější události ovlivňující podnikání rodiny A. Schram s primárním zaměřením na finanční vývoj firmy v porovnání s největšími konkurenty a trhem, na kterém působila. Ty doplňují kapitoly tematické, věnující se specifické badatelské otázce. Názvy míst, měst a států byly v knize používány podle toho, jaký byl obvyklý název v době, do které je text zasazen. Používáno je tak např. pojmenování Falknov, neboť varianta Sokolov vznikla až po 2. světové válce. Z obdobného důvodu se pro pojmenování Bratislavy do roku 1919 používá název Prešpurk. Stejně tak se termín Německo používá až po roce 1871. Vysvětlení si také zaslouží úzus pojmenovávání příslušníků rodiny Schram v této publikaci. Vzhledem k jejich jasnému a stabilnímu hlášení k německé identitě byla jména používána v německých variantách, tedy Albin a nikoliv Albín. Nejasnosti vytváří především opakování stejných křestních jmen v různých generacích. Pro čtenáře bude dozajista prvotní orientace mezi jmény komplikovaná. Mimo jiné z toho důvodu jsou jednotlivým generacím věnovány podkapitoly, v jejichž rámci byly vytvořeny dva rodokmeny. Jejich prostřednictvím se autor pokusil ulehčit čtenářům orientaci mezi různými rodinnými příslušníky. Pro odlišení osob stejných jmen v textu jsou užívány německé zkratky sr. a jr., neboť takto je možné jména nalézt v originálech a pomo-cí nich se tito lidé také sami označovali. Nebyly tím pádem zaměněny na české starší/mladší. Zkratky nejsou z důvodů úspornosti slov v textu používány při každé zmínce dané osoby, ovšem z kontextu by vždy měla být identifikace možná. Nutné je také zmínit, že badatel věnující se historii této rodiny narazí na variaci psaní příjmení Schram/Schramm. V této publikaci bude výhradně používána forma Schram, neboť tento tvar používali příslušníci rodiny po celé sledované období. V dobových dokumentech se variace Schramm téměř nevyskytuje, je na ni možné narazit spíše v sekundární literatuře, autor ji tedy bere za z většiny uměle vytvořenou.
