Katalog výstavy
Národní technické muzeum 2023, rozměr 210 x 260 mm, 277 s., bar. ISBN 978-80-7037-401-6
Rozhlas nabízí své služby obyvatelstvu již neuvěřitelných sto let. Za tu dobu byl prostřednictvím mikrofonů přítomen u mnoha převratných událostí. Informoval nás, vzdělával a v neposlední řadě také bavil. Po vzoru BBC zavedl Radiojournal vysílací schéma. Začal se formovat program. Postupně byly do vysílání zařazeny zpravodajství, burzovní a meteorologický servis, umělecké a sportovní přenosy, hudební produkce, dramatická tvorba, odborné přednášky a mnoho dalšího. Převratným způsobem se vyvíjela také rozhlasová technika. Nejprve byla srdcem rozhlasových vysílačů i přijímačů elektronová lampa. Hřála a tloukla do rytmu jazzových melodií a foxtrotů v první polovině dvacátého století. V druhé polovině století byla elektronka nahrazena úspornějším tranzistorem a přijímač nabyl kapesní velikosti. Doslova kvalitativním skokem byl začátek FM vysílání na velmi krátkých vlnách koncem šedesátých let. A současným posunem v kvalitě příjmu, včetně možnosti rozšíření počtu rozhlasových stanic, je zavádění vysílání digitálního rádia DAB+.
Rozhlasová sbírka Národního technického muzea byla založena v roce 1923, tedy ve stejném roce, kdy Radiojournal zahájil svou činnost. „Velmi postrádané oddělení pro radiotelegrafii a telefonii bude zařízeno péčí pana kapitána Ing. Tomského,“ hlásal Věstník Technického muzea v říjnu toho roku. Kpt. Dr. Ing. Otto Tomský, ředitel Vojenských telegrafních dílen, stál mimo jiné také za výrobou speciálního superheterodynu pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka, jenž je zahnut i v tomto katalogu.
Postupem času se sbírka rozhlasových přijímačů a příslušenství podskupiny Radiotechnika rozrostla na současných 2641 položek. Po dvou dávných vlnkách drobných převodů vyřazené rozhlasové techniky, ke kterým došlo v letech 1949 a 1972, namířila do muzejních sbírek mohutná vlna, ba přímo tsunami studiového vybavení a reportážní techniky až v roce 2023. Doposud nezmapovaný úsek mezi lety 1980 až 2020, tedy analogové období Československého rozhlasu, čas formování Českého rozhlasu po rozdělení československé federace i příchod a rozvoj digitalizace rozhlasové práce, bylo doplněno díky nevšední ochotě a předvídavosti současného vedení Českého rozhlasu. Nyní je tedy pod křídly Národního technického muzea soubor historické rozhlasové techniky za posledních sto let definitivně bezpečně uložen pro budoucí generace.
Nepřehlédnutelné výročí je vždy dobrým důvodem k uspořádání muzejní výstavy. Zvláště pak, jestliže depozitáře ukrývají mnohé historické unikáty, které návštěvníci neměli dosud příležitost v plném lesku spatřit. Národní technické muzeum se připojuje k oslavám výročí zahájení rozhlasového vysílání pravidelně a rozhlasové výstavy zaznamenávají pokaždé živý ohlas a vysokou návštěvnost. Za všechny jmenujme veřejností oceňovanou výstavu uspořádanou u příležitosti 35. výročí Československého rozhlasu v létě 1958 pod názvem R 35. V rámci výstavy byl spuštěn zvláštní vysílač R 35, pracující na vlně 243,5 m a postaveno bylo dočasné studio přímo v budově NTM na Letné. „Hlasateli v kabině je také možno telefonicky zavolat připomínky k právě vysílanému programu,“ hlásala tehdy Večerní Praha.
V současnosti tak s hrdostí navazujeme na sérii mnoha výstav, které naše muzeum v minulosti pro své návštěvníky připravilo. Dávné a téměř zapomenuté přátelství rozhlasáků a muzejníků bylo obnoveno a znovu zpečetěno. V unikátní spolupráci autorských a realizačních týmů Národního technického muzea a Českého rozhlasu tak mohla vzniknout také výstava „Sto let je jen začátek – Český rozhlas 1923–2023“.
Katalog, který držíte v rukou, je tak nejen katalogem jubilejní výstavy, ale má také ambici předvést to nejlepší z bohatých sbírek Národního technického muzea v oblasti československé radiotechniky za posledních sto let. Věnuje pozornost počátkům radiotelegrafického a radiofonického vysílání a přehlednému vývoji studiové, reportážní, záznamové i vysílací techniky, používané v průběhu století nejprve Společností Československé zpravodajství radiotelefonické, posléze Radiojournalem, Československým rozhlasem, protektorátním rozhlasem, opět Československým rozhlasem, a konečně i současným Českým rozhlasem. Obsahuje reprezentativní výběr technologických milníků, využitých v československé sériové produkci rozhlasových přijímačů. Akcentuje výrobní inovace a věnuje se vývoji designu. Vedle toho ale odhaluje i mnoho unikátních či raritních konstrukcí, které by jinak mohly upadnout v zapomnění. Přes 230 exponátů je vzestupně, rovnoměrně a přehledně řazeno na pozadí historických událostí let 1923 až 2023. Katalogu předchází textová část, pokoušející se v sedmi navazujících etapách o syntézu umělecké činnosti rozhlasových pracovníků s praxí radiových konstruktérů.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Katalog výstavy
Národní technické muzeum 2023, rozměr 210 x 260 mm, 277 s., bar. ISBN 978-80-7037-401-6
Rozhlas nabízí své služby obyvatelstvu již neuvěřitelných sto let. Za tu dobu byl prostřednictvím mikrofonů přítomen u mnoha převratných událostí. Informoval nás, vzdělával a v neposlední řadě také bavil. Po vzoru BBC zavedl Radiojournal vysílací schéma. Začal se formovat program. Postupně byly do vysílání zařazeny zpravodajství, burzovní a meteorologický servis, umělecké a sportovní přenosy, hudební produkce, dramatická tvorba, odborné přednášky a mnoho dalšího. Převratným způsobem se vyvíjela také rozhlasová technika. Nejprve byla srdcem rozhlasových vysílačů i přijímačů elektronová lampa. Hřála a tloukla do rytmu jazzových melodií a foxtrotů v první polovině dvacátého století. V druhé polovině století byla elektronka nahrazena úspornějším tranzistorem a přijímač nabyl kapesní velikosti. Doslova kvalitativním skokem byl začátek FM vysílání na velmi krátkých vlnách koncem šedesátých let. A současným posunem v kvalitě příjmu, včetně možnosti rozšíření počtu rozhlasových stanic, je zavádění vysílání digitálního rádia DAB+.
Rozhlasová sbírka Národního technického muzea byla založena v roce 1923, tedy ve stejném roce, kdy Radiojournal zahájil svou činnost. „Velmi postrádané oddělení pro radiotelegrafii a telefonii bude zařízeno péčí pana kapitána Ing. Tomského,“ hlásal Věstník Technického muzea v říjnu toho roku. Kpt. Dr. Ing. Otto Tomský, ředitel Vojenských telegrafních dílen, stál mimo jiné také za výrobou speciálního superheterodynu pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka, jenž je zahnut i v tomto katalogu.
Postupem času se sbírka rozhlasových přijímačů a příslušenství podskupiny Radiotechnika rozrostla na současných 2641 položek. Po dvou dávných vlnkách drobných převodů vyřazené rozhlasové techniky, ke kterým došlo v letech 1949 a 1972, namířila do muzejních sbírek mohutná vlna, ba přímo tsunami studiového vybavení a reportážní techniky až v roce 2023. Doposud nezmapovaný úsek mezi lety 1980 až 2020, tedy analogové období Československého rozhlasu, čas formování Českého rozhlasu po rozdělení československé federace i příchod a rozvoj digitalizace rozhlasové práce, bylo doplněno díky nevšední ochotě a předvídavosti současného vedení Českého rozhlasu. Nyní je tedy pod křídly Národního technického muzea soubor historické rozhlasové techniky za posledních sto let definitivně bezpečně uložen pro budoucí generace.
Nepřehlédnutelné výročí je vždy dobrým důvodem k uspořádání muzejní výstavy. Zvláště pak, jestliže depozitáře ukrývají mnohé historické unikáty, které návštěvníci neměli dosud příležitost v plném lesku spatřit. Národní technické muzeum se připojuje k oslavám výročí zahájení rozhlasového vysílání pravidelně a rozhlasové výstavy zaznamenávají pokaždé živý ohlas a vysokou návštěvnost. Za všechny jmenujme veřejností oceňovanou výstavu uspořádanou u příležitosti 35. výročí Československého rozhlasu v létě 1958 pod názvem R 35. V rámci výstavy byl spuštěn zvláštní vysílač R 35, pracující na vlně 243,5 m a postaveno bylo dočasné studio přímo v budově NTM na Letné. „Hlasateli v kabině je také možno telefonicky zavolat připomínky k právě vysílanému programu,“ hlásala tehdy Večerní Praha.
V současnosti tak s hrdostí navazujeme na sérii mnoha výstav, které naše muzeum v minulosti pro své návštěvníky připravilo. Dávné a téměř zapomenuté přátelství rozhlasáků a muzejníků bylo obnoveno a znovu zpečetěno. V unikátní spolupráci autorských a realizačních týmů Národního technického muzea a Českého rozhlasu tak mohla vzniknout také výstava „Sto let je jen začátek – Český rozhlas 1923–2023“.
Katalog, který držíte v rukou, je tak nejen katalogem jubilejní výstavy, ale má také ambici předvést to nejlepší z bohatých sbírek Národního technického muzea v oblasti československé radiotechniky za posledních sto let. Věnuje pozornost počátkům radiotelegrafického a radiofonického vysílání a přehlednému vývoji studiové, reportážní, záznamové i vysílací techniky, používané v průběhu století nejprve Společností Československé zpravodajství radiotelefonické, posléze Radiojournalem, Československým rozhlasem, protektorátním rozhlasem, opět Československým rozhlasem, a konečně i současným Českým rozhlasem. Obsahuje reprezentativní výběr technologických milníků, využitých v československé sériové produkci rozhlasových přijímačů. Akcentuje výrobní inovace a věnuje se vývoji designu. Vedle toho ale odhaluje i mnoho unikátních či raritních konstrukcí, které by jinak mohly upadnout v zapomnění. Přes 230 exponátů je vzestupně, rovnoměrně a přehledně řazeno na pozadí historických událostí let 1923 až 2023. Katalogu předchází textová část, pokoušející se v sedmi navazujících etapách o syntézu umělecké činnosti rozhlasových pracovníků s praxí radiových konstruktérů.
