Národní technické muzeum Praha: 2022, rozměr 210 x 253 mm, 139 s., bar.
ISBN 978-80-7037-385-9
Publikace vznikla jako katalog stejnojmenné výstavy, konané v Národním technickém muzeu od 26. října 2022 do 30 dubna 2023.
Úvodní, stručnější část upozorňuje čtenáře na význam architektonického školení pro vznik a rozvoj průmyslového designu jako specializované tvůrčí disciplíny stojící mezi dvěma obory – výtvarným uměním a technikou. Důležité místo zde mají profily čtyř nejvýznamnějších tuzemských designérů s architektonickým školením činných nejpozději od šedesátých let: Stanislava Lachmana, Otakara Diblíka, Františka Crháka a Jana Tatouška.
Druhá, rozsahem dominantní část je pojata jako první retrospektivní prezentace tvorby Jiřího Kočandrle (*1941), pozoruhodné osobnosti československého průmyslového designu. Stejně jako někteří jeho generační předchůdci včetně Stanislava Lachmana nebo Jana Tatouška vystudoval ateliér užité architektury na VŠUP v Praze. V letech 1973-1992 působil jako designér podniku TESLA Hloubětín, podílel se ale na firemním stylu celého koncernu i koncernu Prago-Union.
Jeho záběr tehdy sahal od investiční a spotřební elektroniky včetně vyráběných telefonních přístrojů přes prototypy jízdních kol až po drobnou kancelářskou techniku i sady nožů a příborů, které se vyrábějí dodnes. V devadesátých letech přesáhla tvorba Jiřího Kočandrle jak hranice průmyslového designu (tašky, obaly a užitkové předměty i nábytek z papíru), tak hranice České republiky. To platí především o jeho pedagogickém působení v čele ateliérů designu na univerzitách v jihokorejském Soulu v letech 1996-2006. Navíc jako jeden z mála našich průmyslových designérů tehdejší střední generace rozvinul po roce 1989 pozoruhodnou publikační činnost. Touto částí však prostupuje také zajímavý osobní životní příběh Jiřího Kočandrle (včetně hudebního a výtvarného působení) v jeho vlastním podání.
Třetí, poslední část publikace pojednává o přípravách výstavy a obrazem i slovem seznamuje s procesem jejího vzniku i samotnou instalací ve výstavním sále 2. patra Národního technického muzea.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Národní technické muzeum Praha: 2022, rozměr 210 x 253 mm, 139 s., bar.
ISBN 978-80-7037-385-9
Publikace vznikla jako katalog stejnojmenné výstavy, konané v Národním technickém muzeu od 26. října 2022 do 30 dubna 2023.
Úvodní, stručnější část upozorňuje čtenáře na význam architektonického školení pro vznik a rozvoj průmyslového designu jako specializované tvůrčí disciplíny stojící mezi dvěma obory – výtvarným uměním a technikou. Důležité místo zde mají profily čtyř nejvýznamnějších tuzemských designérů s architektonickým školením činných nejpozději od šedesátých let: Stanislava Lachmana, Otakara Diblíka, Františka Crháka a Jana Tatouška.
Druhá, rozsahem dominantní část je pojata jako první retrospektivní prezentace tvorby Jiřího Kočandrle (*1941), pozoruhodné osobnosti československého průmyslového designu. Stejně jako někteří jeho generační předchůdci včetně Stanislava Lachmana nebo Jana Tatouška vystudoval ateliér užité architektury na VŠUP v Praze. V letech 1973-1992 působil jako designér podniku TESLA Hloubětín, podílel se ale na firemním stylu celého koncernu i koncernu Prago-Union.
Jeho záběr tehdy sahal od investiční a spotřební elektroniky včetně vyráběných telefonních přístrojů přes prototypy jízdních kol až po drobnou kancelářskou techniku i sady nožů a příborů, které se vyrábějí dodnes. V devadesátých letech přesáhla tvorba Jiřího Kočandrle jak hranice průmyslového designu (tašky, obaly a užitkové předměty i nábytek z papíru), tak hranice České republiky. To platí především o jeho pedagogickém působení v čele ateliérů designu na univerzitách v jihokorejském Soulu v letech 1996-2006. Navíc jako jeden z mála našich průmyslových designérů tehdejší střední generace rozvinul po roce 1989 pozoruhodnou publikační činnost. Touto částí však prostupuje také zajímavý osobní životní příběh Jiřího Kočandrle (včetně hudebního a výtvarného působení) v jeho vlastním podání.
Třetí, poslední část publikace pojednává o přípravách výstavy a obrazem i slovem seznamuje s procesem jejího vzniku i samotnou instalací ve výstavním sále 2. patra Národního technického muzea.
